Stanovení odolnosti keramických obkladových prvků proti tvorbě skvrn je stanoveno normou  ČSN EN ISO 10545-14, která platí od 1.1.1999.

Stanovení odolnosti proti tvorbě skvrn se u keramických obkladových prvků provádí tak, že lícní plocha těchto se vystaví zkušebním roztokům a látkám po vhodnou dobu, lícní plocha se pak očistí a vizuálně se posoudí změny.

Skvrnotvorné látky můžeme rozdělit do tří kategorií:

1. Skvrnotvorné látky, které zanechávají stopu

              -          zelené skvrnotvorné látky (v oleji o nízké viskozitě)

              -          červené skvrnotvorné látky (v oleji o nízké viskozitě)

     2.  Skvrnotvorné látky s chemickým / oxidačním působením

              -          Jód

     3. Filmotvorné skvrnotvorné látky

              -          Olivový olej

Na čištění používáme:

1. Horkou vodu
2. Čisticí prostředky se slabými účinky (běžné čisticí prostředky bez brusných účinků pH od 6.5 do 7.5)
3. Čisticí prostředky se silnými účinky (běžné čisticí prostředky bez brusných účinků pH od 9 do 10)

Tyto čisticí prostředky nesmí obsahovat kyselinu fluorovodíkovou ani její sloučeniny.

     4.  Vhodné roztoky

• Roztok kyseliny chlorovodíkové o hmotnosti 3% (objemové), připravený z koncentrované kyseliny chlorovodíkové (d=1,19)
• Aceton
• Roztok hydroxidu draselného, 200 g/l.
• Tyto čisticí prostředky nesmí obsahovat kyselinu fluorovodíkovou ani její sloučeniny.

Přístroje a postupy čištění

1. Po dobu 5 minut čistíme zkušební vzorky pod tekoucí vodou a nakonec jejich lícní plochu vlhkou utěrkou setřeme.
2. Zkušební vzorky čistíme čisticím prostředkem se slabými účinky pomocí přírodní houby nebo utěrky ručně. Poté lícní plochu omyjeme pod tekoucí vodou a utřeme.
3. Čištění zkušebních vzorků provádíme mechanicky čisticím prostředkem se silnými účinky.  Toto provádíme např.:

• Držákem na čisticí prostředek, který je spojen s kartáčem a má vhodný přívod čisticího prostředku
• Rotačním kartáčem s tvrdými štětinami, které mají průměr 8 cm a kartáč se otáčení rychlostí přibližně 500 ot/min.
• Toto čištění provádíme po dobu dvou minut, poté lícní stranu čištěné plochy opláchneme pod tekoucí vodou a osušíme.

      4. Na zkušební vzorky působí 24 hodin vhodný roztok (roztok kyseliny chlorovodíkové, aceton nebo roztok hydroxidu draselného). Poté lícní plochu důkladně opláchneme pod tekoucí vodou a utřeme utěrkou.  Čištění je ukončeno tehdy, až se skvrna vhodným roztokem odstraní.

Jako zkušební vzorky při této zkoušce používáme pět nepoškozených a nepoužitých zkušebních vzorků,  buď celých obkladových prvků  nebo jejich částí.

Lícní plocha musí být tak velká, aby se skvrnotvorné látky vzájemně neprolnuly.  Zkušební vzorky musí být před zkouškou očištěny a osušeny v sušárně při 110±5°C.  Vzorky se pak nechají v exikátoru zchladit na teplotu místnosti.

Postup nanášení skvrnotvorných látek:

Tři nebo čtyři kapky skvrnotvorných látek se nakapou na lícní plochu , tři nebo čtyři kapky z každé tekutiny naneseme odděleně na lícní plochu.  Pak kapky pomocí hodinového sklíčka o průměru 3 cm rozetřeme do kruhové plochy. Necháme působit cca 24 hodin.

Zkouška odstranění skvrn

Poté podrobíme zkušební vzorky čištění výše popsanými způsoby, po každém čištění musíme vysušit v sušárně při dané teplotě a poté je vizuálně posoudíme.  Kontrolujeme ze vzdálenosti 25-30 cm pouhým okem. ntrolu provádíme při běžném denním světle nebo umělém osvětlení přibližně 300 lx. Je však nutné se vyhnout přímému slunečnímu světlu.  Jestliže se skvrny odstranily, stanovíme třídu čištění dle schématu, pokud skvrna nezmizela, použije se další čistící postup.

Protokol o zkoušce

Protokol o zkoušce musí obsahovat následující údaje:

• Odkaz na tuto část normy
• Popis obkladových prvků a přípravu zkušebních vzorků
• Skvrnotvorné látky a čisticí prostředky
• Zatřídění každého zkušebního vzorku a každé skvrnotvorné látky